Use Dark Theme
bell notificationshomepageloginedit profile

Munafa ebook

Munafa ebook

Read Ebook: Sto jisker ethických by Bat K Alexandr

More about this book

Font size:

Background color:

Text color:

Add to tbrJar First Page Next Page Prev Page

Ebook has 124 lines and 6701 words, and 3 pages

DENNIS.--Monsieur m'appelle-t-il?

OLIVIER.--Charles, le lutteur du duc, n'est-il pas venu ici pour me parler?

DENNIS.--Oui, monsieur; il est ici, ? la porte, et il demande m?me avec importunit? ? ?tre introduit aupr?s de vous.

OLIVIER.--Fais-le entrer. Ce sera un excellent moyen; c'est demain que la lutte doit se faire.

CHARLES.--Je souhaite le bonjour ? Votre Seigneurie.

OLIVIER.--Mon bon monsieur Charles, quelles nouvelles nouvelles y a-t-il ? la nouvelle cour?

CHARLES.--Il n'y a de nouvelles ? la cour que les vieilles nouvelles de la cour, monsieur; c'est-?-dire que le vieux duc est banni par son jeune fr?re le nouveau duc, et trois ou quatre seigneurs, qui lui sont attach?s, se sont exil?s volontairement avec lui; leurs terres et leurs revenus enrichissent le nouveau duc; ce qui fait qu'il consent volontiers qu'ils aillent o? bon leur semble.

OLIVIER.--Savez-vous si Rosalinde, la fille du duc, est bannie avec son p?re?

CHARLES.--Oh! non, monsieur; car sa cousine, la fille du duc, l'aime ? un tel point , qu'elle l'aurait suivie dans son exil, ou serait morte de douleur, si elle n'avait pu la suivre. Elle est ? la cour, o? son oncle l'aime autant que sa propre fille, et jamais deux dames ne s'aim?rent comme elles s'aiment.

OLIVIER.--O? doit vivre le vieux duc?

CHARLES.--On dit qu'il est d?j? dans la for?t des Ardennes, et qu'il a avec lui plusieurs braves seigneurs qui vivent l? comme le vieux Robin Hood d'Angleterre: on assure que beaucoup de jeunes gentilshommes s'empressent ikdy neodpo??vej.

??dalo se kdysi: osm hodin pr?ce, osm hodin k vzd?l?n?, osm hodin odpo?inku. T?ch prvn?ch a posledn?ch jets ji? dosa?eno. Nezapom?l's na osm hodin prost?edn?ch?

Prvn? povinnost? r?dc? lidu by bylo, aby navykli jej vyu??vati chvil pr?zdn?ch zp?sobem m?n? n?zk?m a m?n? neblah?m.

V republice nem? b?ti jedin?ho ?lov?ka, jen? by nepracoval, ani jedin?ho, jen? by ?il a tyl na ?traty sv?ch bli?n?ch, vyjma mrz?ky, slabomysln?, starce a d?ti.

Zah?lka nen? znakem pov??enosti, n?br? v?c? n?zkou, odpornou. Kdo je bez pr?ce, m? se za to styd?t a ne se t?m je?t? vychloubat.

L?ska na?e mus? b?ti ??inn?. Mus?me pro bli?n?ho n?co ud?lat, mus?me pro n?ho pracovat. Pr?ce je pr?ce drobn?, nemil?. To je pr?ce, ?eho nikdo neche d?lat.

My jsme romantikov?. Toho romantimsu m? ka?d? dost. Chceme b?ti reky a chceme se honosit vel?mi ?iny. ?in, ale ne pr?ce. N?kdy je pot?eb? velk?ch ob?t?, ale m?lokdy. Pr?ce drobn? jest pot?eb? st?le.

Nesu?te, abyste nebyli souzeni. Nebo kter?m? soudem soud?te, t?m? budete souzeni, a kterou m?rou m???te, bude v?m zas odm??eno.

V?c, j?? nepot?ebujeme, jest v?dy draze koupena, i tehdy, byla-li zdarma. V?dy? uschov?n? a starost o ni tak? n?co stoj?. A to bylo zbyte?n? vyd?no na v?c nepot?ebnou.

Pen?ze maj? cenu jen tehdy, je-li mo?no za n? n?co koupiti. ??m m?n? se pracuje, t?m m?n? lze za n? koupiti, t?m men?? maj? cenu.

Pro? nem? pro Robinsona na pust?m ostrov? pytel duk?t? ??dn? ceny? Proto?e si tam za n? nem??e nic koupiti. Nesta?? hromaditi zbo??, jest t?eba vyr?b?ti, jinak jest bohatstv? bezcenn?m.

Pr?ce pozv?d? n?s nad v?ednost. Kde?to zah?l?ivec pot?ebuje spole?nosti ?asto velmi n?zk?, aby mu u?el ?as, sta?? si pracuj?c? mu? s?m.

??k?-li se: pr?ce jest ,,svobodou", nen? v tom ani trochu metafory.

Svoboda jest bylinka vz?cn?, kter? roste jen: kde prav? bratrstv? vl?dne, kde lid? c?t? demokraticky, kde ne??kaj? si jen ?sty ,,Brat?e, brat?e" ale kde c?t? v srdci sv?m, ?e jsou jednou rodinou.

My v?ichni jsme v ?zk?m kruhu rodinn?m tak r?di mal?mi tyrany. Mal? tyrani jsou sm??n?, ale sm??nost tato nen? vesel?, n?br? smutn?. Jak vypad? demokratick? n?rod, skl?daj?c? se ze sam?ch takov?ch mal?ch, nafoukl?ch tyr?nk??

V ka?d?m roce m?me m?ti vedle dn? v?edn?ch i dny sv?te?n?, v ka?d?m dni vedle hodin v?edn?ch i hodiny sv?te?n?, to jest takov?, kdy p??mo vn?m?me kr?sy p??rodn?, by? se n?m jevily v kr?se lu?in a les?, ?i v kr?se zm?n sv?tla a st?nu, anebo t?eba i jen v tlukotu vlastn?ho srdce.

V p??rod? nalezneme pramen v?? pravdy a kr?sy. Ale jest t?eba se k tomu vychovat, abychom ji dovedli vn?mat, Nutno se tak dlouho d?vat, a? zbyst?? zrak a -- pojednou prohl?dneme.

Amen prav?m v?m, co?koli jste u?inili jednomu z brat?? m?ch nejmen??ch, mn? jste u?inili.

Dovedete se veselit ve chv?li, kdy chud? a nemocn? va?i brat?i pot?ebuj? va?? pomoci?

V?te o tom, ?e pod t?mto sv?tem se vesel???m, hlu??c?m a tancuj?c?m, jest jin? sv?t ?ern?, ne??astn? a proklet?? V?te ?e tancujete na sopce?

V?te ?e k ukojen? va?ich n?zk?ch v??n? jest v Praze t?eba st?l? arm?dy 6000 ne??astn?ch padl?ch d?vek, kter? do ne?t?st? strhla nez??zen? smyslnost na?ich mu???

Na?e civilisace ani z daleka nen? kulturou, pokud se za n? pl??? ?ern? st?ny b?dy, utrpen?, nerovnosti soci?ln? a nel?sky.

Hledej pravdy, sly? pravdu, u? se pravd?, miluj pravdu, prav pravdu, dr? pravdu, bra? pravdy a? do smrti.

Cesta pravdy jest cestou boje, cestou trnitou, cestou vedouc? p?es planouc? hranice, skrz mu??rny a hladomorny, a po obou jej?ch stran?ch tekou ?eky slz a krve nevinn? prolit?.

Kdo? d? jeden hal?? pro Boha za sv?ho zdrav?ho ?ivota, ten v?ce p?na Boha uct? a du?i sv? v?ce prosp?je, ne? by po smrti tolik zlata rozdal, co? by se jeho mezi zem? a mezi nebem mohlo obdr?eti.

V?ce plat? jeden dobr? skutek za ?ivota, ne? cel? nebe po smrti.

V Krista v??iti znamen? prost? v??iti ve sv? vy??? posl?n?, v??iti v sebe. Krista uvnit? sly?eti znamen? poslouchati sv?ch vlastn?ch vy???ch vnuknut?, z?stati sob? sam?mu v?ren.

Chce-li kdo z v?s posl?n? sv? na tomto sv?t? splniti, mus? b?ti p?esv?d?en, ?e jest mu splniti v??n? ?kol a mus? poslouchati sv?ch vnit?n?ch dobr?ch popud?, kter? jsou p??rodn?mi z?kony du?evn?mi.

Jsme v?domou sou??st? p??rody a nejvy???m jej?m vt?len?m na t?to planet?. Odtud vyv?raj? na?e pr?va, to n?m ukl?d? i vysok? povinnosti.

Jsme povinni u?initi ze sv?ho ?ivota jedin? d?lo um?leck?, d?lo pravdiv?, kr?sn? a dobr?.

Nemudrujme a ?ijme, ponorme se do proudu ?ivota a pozorujme piln?, jak? n?sledky maj? skutky na?e, jak? n?sledky m? sv?domit? pr?ce a uvid?me, ?e jen tak lze pochopiti smysl ?ivota.

Budeme-li pracovati, uvid?me, ?e je n?s tu t?eba, ?e na na?? pr?ci z?vis? blaho na?ich nejbli???ch, bytost? s na??m srdcem spjat?ch, lidu na?eho, vlasti, lidstva cel?ho i zdar vzd?len? budoucnosti.

Pro ty, jich? cesta nezanech?v? stop, pocit, ?e ?ivot je utkv?l?m nere?ln?m klamem, st?v? se nesnesiteln?m. Ten pocit jest neodvratn? u zahale??, sv?t?k?, v?edn?ch politik?, kr?tce u v?ech t?ch, jich? pr?ce nezanech?v? makav?ch v?sledk?.

Kdo nem? co d?lat, m? ?as na to, aby ?v?kal a p?e?vykoval svoje drobn? protivenstv?. Toto p?e?vykov?n? ne?iv? ducha, ale ni?? jej.

Lid?, kte?? pracuj? jen tolik, aby se ne?eklo, ?e nic ned?laj?, a za tuto svou pr?ci vy?aduj? nepom?rn?ch plat?, jsou ve skute?nosti leno?i. Sch?z? jim prav? vzd?l?n?, sch?z? jim v?dom?, ?e pr?ce jest pot?eb? nejen vlasti, n?br? i jim sam?m.

?lov?k nepracuj?c? zhyne. P??roda jej potrest?. Ka?d? sval, jeho? se neu??v?, zakrn?. A tak i ka?d? jedinec, kter? v ?ivot? se neuplat?uje. P??roda si tak pom?h? od neplodn?ch p???ivn?k?. Co nepracuje, mus? zahynout.

P??roda ni?? stejn? zah?l?iv? n?rody, jako zah?l?iv? jednotlivce. L?pe by n?m bylo b?valo zhynouti v tom stra?n?m z?polen?, ne? abychom te? zhynuli vinou vlastn?.

?iny nesobeck? maj? pro cel? ?ivot lidsk? mnohem v?t?? v?znam praktick?, ne? ?iny sobeck?.

P??l bych si, aby bylo v?eobecn? zn?mo, ?e v mor?ln? s?le, jakkoli jest nevyzpytatelna a nem??itelna, p?ece pr?v? tolik jest pen??n? hodnoty, jako ji p?edstavuje b??n? mince.

Mus? kone?n? b?ti pozn?no, ?e prav? ??ly zlata jsou barvy purpurov? a ?e ne v kamen?, ale v mase mohou b?ti nalezeny, a ?e posledn? c?l v?eho bohatstv? jest vytvo?en? lidsk?ho tvora s plecemi jak nejv?? mo?no ?irok?mi, jasn?ma o?ima a vesel?m srdcem.

Bez ide?l? nen? mo?no ??t. N?rod bez ide?l? nem? ji? pr?va na ?ivot, nem? tu co d?lat.

Add to tbrJar First Page Next Page Prev Page

Back to top Use Dark Theme